Zápis o ustanovující poradě sportovního klubu v Dobrovízi, konané dne 14. srpna 1942 v klubové místnosti hostince p. Kratochvíla " Na Staré " v Dobrovízi.

Poradu zahájil o 9. hodině večerní pan Jirátko František, sportovní referent MNS v Dobrovízi, přivítáním všech přítomných. Po uvítání byla zahájena volná rozprava o tom, zda všichni přítomní považují za vhodné založiti sportovní klub v Dobrovízi. Po jednohlasném schválení byly čteny stanovy a činěny v nich doplňky. Byly schváleny příspěvky pro členy činné i přispívající v částce korun 25,- ročně, včetně 5,- korun zápisného, pro dorostence stejně jako pro členy a pro žáky korun 6,- za rok. Jako název nového klubu přijat byl S.K.Dobrovíz. Pak bylo přikročeno k volbě nového výboru. Po volné debatě zvoleni byli : Říha František předsedou, Šantora Jaroslav místopředsedou, Vacek jednatel,Drož Ladislav jeho zástupcem, Vlček František pokladníkem, Růžička J. st. a Krupička F. ml. revizory účtů, Kreibich Míťa sekretářem, Jirátko F. jeho zástupcem, Šala Josef správcem inventáře, Kopecký v. výběrčím příspěvků, Krupička Václav ml. náčelníkem klubu a Formánek Jaroslav sportovním poradcem.Zároveň bylo zvoleno čestné předsednictvo: pánové Kubr Karel statkář, Kastl František statkář, Čermák Josef statkář a starosta obce, Brejník Josef nakupovač, Kučera Tomáš obchodník, Kratochvíl František hostinský a Fingerhůt Jaroslav ml., mlynář, všichni z Dobrovíze. Jednatel Jiří Vacek byl požádán, aby sepsal příslušné žádosti, týkající se založení klubu. Klubovní místnost zvolena byla v hostinci "Na Staré" v Dobrovízi. Majitel pan Kratochvíl František dal souhlas, za což mu bylo srdečně poděkováno. Byla odhlasována pracovní povinnost 3 hodiny týdně na zavážení rumiště u obecné školy, aby mohlo býti zřízeno tréninkové hřiště. Za neodpracované hodiny zaplatí každý do klubové pokladny 4,- koruny za hodinu. Poradu zakončil předseda klubu provoláním VLASTI A SPORTU ZDAR.

To byl autentický text zápisu z první schůze našeho fotbalového klubu, jehož faktické, nepřetržité a relativně dobře zdokumentované trvání letos ukrajuje 60. Rok. Počátky kopané u nás dle zápisů pana Jaroslava Čermáka se datují ale již k roku 1924. V té době , kdy prudce stoupá zájem o tento sport, vzniká klub Union Dobrovíz, který nikdy sice nesehrál mistrovský zápas, ale těch přátelských a snad i pohárových bylo během tříletého trvání na 50. Např. se Spartou Kněževes 3-0, s SK Jeneč 2-3,SK Hostivicemi 2-2, existuje ještě několik dalších dochovaných výsledků.Klubová místnost byla v hostinci u Salmonů, dresy pak v kombinaci barev oranžové, bílé a modré.Za tento klub hrávali: Karel Tichý, Václav Charvát, Antonín Čermák, František Kastl, Josef Jirátko, Josef Nerad, Václav Nový, František Maršálek, Antonín Šebek a další, které doplňovali méně vytížení hráči Čechie Hostouň. Klub zaniká asi koncem roku 1927.

Dalším klubem vzniknuvším v Dobrovízi asi v roce 1929 je Sparta.Z té doby známe i složení výboru. Předsedou byl Václav Pelichovský, sekretářem Jaroslav Čermák, pokladníkem Václav Jirátko, dalšími členy pak Jaroslav Šantora, Jaroslav Formánek či František Maršálek. Klubové barvy byly červeno-bílé, dar od ligových Sparty a Slávie, klubová místnost byla v restauraci u Kratochvílů.Hřiště v té době nebylo, tak se hrálo po žních na polích Josefa Rákose, nebo Františka Krupičky. Oddíl byl přihlášen do IV.třídy okresu Kladno jako zájezdová jedenáctka. Mistrovská utkání se hrála na hřišti Čechie Hostouň. Hráči té doby : Antonín Soukup, Jaroslav Formánek, Václav Krejčí, Antonín Kopernický , Josef Růžička, František Najman, Antonín Jirátko, Václav Jirásek, Jan Nový, Jaroslav Šantora, Josef Heřman a další.Během svého dvouletého působení, bohužel sportovně velmi neůspěšného, sehrála Sparta Dobrovíz asi 120 utkání, z toho 24 mistrovských, z nichž 3 vyhrála a 21 prohrála s celkovým skore 27:102, zřejmě i proto tento klub zaniká koncem roku 1931.

V meziobdobí 1931-1942 nejsou o kopané v Dobrovízi zmínky, snad pouze v okolních klubech působí někteří naši hráči např. Antonín Kopernický byl v té době oporou Hostouně.Kopanou u nás hraje mládež a to kde se dá, na polích, lukách i zahradách.

Na jaře roku 1942 vzniká opět zájezdní jedenáctka, kterou v té době zastřešuje výbor v čele s Jaroslavem Čermákem, Míťou Kreibichem, Václavem Krupičkou a ostatními. Klubovými barvami se stávají modrá a bílá.Přicházejí hráči Antonín Soukup z SK Jeneč, Antonín Kopernický z Hostouně, Jaroslav Žebera z Buštěhradu,Václav Novotný z Makotřas. Proto je vytvořeno i A mužstvo , které svá přátelská utkání na cizích hřištích. Zajímavostí navždy zůstane, že toto mužstvo sehrálo 7.6.1942 pohárové utkání v Lidicích s místním SK s výsledkem 3-1 pro Dobrovíz a v historii zřejmě zůstaneme jako poslední team se kterým staré Lidice hráli, neboť jak všichni dobře víme 3 dny poté, ve středu 10.6.1942, byla tato obec nacisty srovnána se zemí, to jen na okraj.A potom již přichází zmíněný 14.srpen 1942 a založení SK Dobrovíz.

Nyní se společně, velmi stručně, vydáme na cestu do současnosti a zastavíme se u zajímavých a pro nás důležitých událostí.

Pro tehdejší obětavce a zároveň mecenáše bylo důležité vše. Vždyť nebylo hřiště,nebylo vybavení, ale hlavně byla válka.Přesto do konce roku 1942 se podařilo mnohé vyřešit. 29.10. byla povolena veřejná činnost SK Dobrovíz a 21.12. byly fotbalovému klubu pronajaty luka u topolů ke zřízení hřiště za vydatné podpory Josefa Čermáka starosty obce a do konce roku se podařilo sehnat i tolik potřebné vybavení ve formě nových bílých košil, modrých trenek, dresu pro brankáře, 1 starý a 1 nový míč atd.Většinou se jednalo o dary Fingerhuta, Kratochvíla , Kučery a dalších. O tom, že tyto začátky nebyly vůbec jednoduché svědčí i časté střídání funkcionářů na všech postech z důvodů veselých, ale bohužel i tragických.

Od sezony 43/44 již nastupujeme v pravidelné soutěži a sice ve II. Třídě okresu Kladno a jako nováček obsazujeme velmi pěkné 4. Místo. Rovněž hrajeme I. a II. ročník domácího fotbalového turnaje. Důležitým datem je 23. červenec 1944, kdy je slavnostně otevřeno hřiště u topolů, prohráli jsme sice 6-1 s Hostivicemi, ale náladu s hudbou Karla Kettnera to prý neskazilo.Připomenu ještě jména předsedů klubu v tomto období: byly to již zmiňovaný František Říha a potom pánové František Vlček a koncem roku 1944 pan Karel Krása.

Sezona 45/46 byla sportovně velmi úspěšná. Vyhráli jsme soutěž a zajistili si postup do III. třídy . Přiznám se, že mi ze zápisů nebylo zcela jasná hierarchie soutěží, protože nejdříve jsme hráli II. třídu pak tzv. Unhošťskou soutěž, abychom posléze vybojovali postup do III. třídy.Jména hráčů té doby : Antonín Soukup, Václav Novotný, Jiří Kastl, Antonín Kopernický, Františkové Říha a Krupička, Ladislav Krupička, Bohouš Jirásek, Jaroslav Žebera, Antonín Unger, František Novák, Stanislav Novák, Jaroslav Čermák, Jindra Vacek, František Metál, Josef Salmon, Ladislav Drož, Ladislav Krása, Josef Doksanský, a tehdy ještě mladí Vladimír Stříbrný, Josef Maršálek, Václav Minářik, Jaroslav Soukup, Karel Najman, Ladislav Štěpán, Václav Chalupa a další. Stejně jako kádr obměnou prochází i výbor a v květnu 1945 se předsedou stává František Maršálek.Tragédií tohoto období je tragická smrt Václava Krupičky, Josefa Morštajna a Ladislava Jiráska. Koncem roku 1946 jsou dokončeny práce na kabinách.

V létech 1947 až 1949 jsme nejprve zařazeni do slánské skupiny, kterou vyhráváme bez prohry či remízi se skorem 51:3, ale vzhledem k reorganizaci nepostupujeme.Po sjednocení tělovýchovy 1948 hrajeme pod názvem DSO Dobrovíz a celá kopaná přechází na systém jaro - podzim. Následně pak účinkujeme opět na Kladensku ve III. třídě a končíme na 3. místě.

V pohárových utkáních jsme úspěšní, neboť v roce 1947 poprvé vyhráváme domácí V. ročník Kučerova poháru, kdy po výhře nad Hřebčí 8 : 4 ve finále porážíme Hostouň 3 : 2 brankami Jaroslava Soukupa 2x a Ladislava Vondry. V roce pak toto prvenství obhajujeme a v roce 1949 dokončujeme pohárový hattrick vítězstvím ve finále nad Jenčí 2 : 0 brankami Karla Najmana a Ladislava Štěpána a tím ho získáváme po 7 ročnících natrvalo. Ještě pro zajímavost bilance, kterou zpracoval Josef Krupička z období 1942-1949.

Utkání sehraná v letech 1942-1949
Mistrovská 97 63 10 24 340:153
Pohárová 26 11 1 14 72:75
Přátelská 67 40 9 18 271:191
Celkem 200 115 23 62 705:469

Nyní se dostáváme pro nás k nejhoršímu období z hlediska dokumentace. Prakticky, jak uváděli již dříve např. Josef Krupička , či pan Václav Mařík, neexistuje písemný zápis v žádné formě. Jediným zdrojem dle Josefa Krupičky byla pokladní kniha pana Antonína Vlčka, z níž jsou některé údaje čerpány. Zápisy z výborových schůzí končí datem 9.11.1950 a další písemnost je až kronika začínající rokem 1961.Tak jen to, co je nám nepamětníkům známo. V roce 1950 je předsedou stále František Maršálek, starostou jednoty je Josef Čermák, jednatelem František Říha, místonáčelníkem Václav Novotný, správcem František Koubek. Pro zajímavost předsedou MNV byl Jan Kolský.

Činnost oddílu v létech 50 - 60 byla jistě bohatá a došlo k některým zásadním událostem. V roce 1955 , po další reorganizaci, hrajeme tzv. okresní mezitřídu a v roce 1956 se tak utkáváme např. s Hostouní , Rozdělovem, Lok. Kladno B, Nelahozevsí, Tatranem Kralupy , Horoměřicemi či Suchdolem. Tuto třídu však neudržujeme a sestupujeme zpět do III. třídy. Rok 1956 však také znamená otevření dnešního hřiště, které křtíme ihned pohárovým turnajem, ve kterém porážíme Lidice 4 - 0 , dalšími účastníky byla mužstva Jenče a Kněževse.Jména funkcionářů té doby neznám, jen jméno Antonína Ungra jakožto předsedy tehdejšího SK, či Sokola Dobrovíz je zmíněno v pokladní knize z roku 1959.Hráče bychom, alespoň některé , všichni odvodili podle věku, ale třeba někdo vystoupí v diskusi a trochu nám mladším objasní toto období.Bilance mohla být takováto : 333 utkání, 218 mistrovských, 59 přátelských a 46 pohárových.

Léta 1960 - 1947 byla precizně zpracována Josefem Krupičkou, tak ho s vaším dovolením odcituji, ale ještě předtím Vám přečtu několik skutečně skvělých zápisů, kterými jsem se stejně dobře bavil jako pan Václav Mařík, který vám z těchto zápisů citoval v roce 1992.

Citace zápisu Josefa Krupičky:

"Neměl jsem bohužel přístup k nové kronice ani jiným zdrojům informací, protože kronikář Tibor Rigo je na dovolené a tak léta 1978 - 1996 by měla být dalším obdobím vašich vzpomínek.Ze sportovního hlediska to určitě nebyla špatná doba až na rok 1988 , který znamenal sestup z OP do III. třídy za všeobecně známých okolností.Nemohu Vám nabídnout ani žádné statistiky z tohoto období. Jen dle své paměti jistě nezapomenu na jména jako jsou Kozák, Krejčí, Krčmárik, Klemens, všichni Krupičkové, Čermák, bratři Novákové, Najman Láda, Krása a další a další.Fotbalové funkcionáře a představitele TJ Oldu Biema, Tomáše Kučeru, Fandu Krupičku, Josefa Krupičku, Honzu Nováka či Václava Maříka, pak Jaroslava Sedláčka, Mirdu Maříka, Stanislava Nováka , Karla Najmana, ale i paní Jirátkovou dlouholetou účetní a Mirka Šebka, který je správcem, co já pamatuji.Doufám, že se neurazí ti, které jsem nejmenoval, protože jsem skutečně neměl z čeho čerpat."

Později, již v devadesátých letech to byla nová generace hráčů kolem Libora Maříka, kdy Jan Novák vytvořil velmi silný tým s hráčů jako jsou Jirka Rákos, Mirek Zahrádka,Fábry a Hanuščík z Hostouně, Tomáš Novák,Luboš a Miloš Krupičkovi , Pavel a později i Tomáš Soukup ja ko dorostenec a další skvělí hráči, kteří nepostrádali nic z fotbalového kumštu, ale někteří z nich měli tak žalostnou morálku, že se postup opět nepovedl.

Sezona 96/97 nemohla být jiná, než ty předcházející.To znamená urputná snaha propracovat se do II. třídy , k čemuž mělo napomoci i angažování trenéra Milana Krátkého, kterého doporučil Petr Holoubek , který k nám přestoupil předešlou sezonu jako velká hvězda ze Středokluk,neboť po ukončení kariéry Michala Solila a přestupu Libora Maříka do Hostouně nebyl stoper.Další noví hráči byli Pavel Krása , Luděk Revenda, Jirka Kettner či Štěpánek z Kablo Kladno. Tento rok se opět nepostoupilo, protože v nejdůležitějším utkání sezony jsme doma podlehli Řevnicím 1 - 2 .

V létě 1997 dne 18.7. byl výrazně obměněn výbor TJ . Předsedou se stal ing. Ladislav Krása , který systematicky budoval výbor i kádr a vybudoval tým fungující po všech stránkách.Nápomocni mu byli Josef Čermák, František Krupička , Jan Novák, Luboš Ogurčák, ale hlavně Luboš Krupička , který byl hospodářem a převzal ještě funkci sekretáře a tím posléze veškerou administrativní agendu, kterou prakticky dělá dodnes. Později se ještě připojil Tomáš Lučan, který pracoval a pracuje hlavně s mládeží.Podařilo se stabilizovat kádr, přestup Libora Maříka zpět, nebo příchod Ondry Cvikra ze Středokluk tomu jen nasvědčoval.Postup začal mít jasnější obrysy, zajistili se sponzoři, rozdělily přesně pravomoce, začal pravidelně vycházet spravodaj, zkrátka Láďa Krása přesně věděl co chce a jak to má udělat. Nebudu Vám zde říkat žádné statistiky tipu, že nejlepší střelec té doby byl Tibor Rigo, ani žádná jiná jména, je to všechno ještě čerstvé, ale pravdou navždy zůstane, že v sezoně 1998/99 TJ Sokol Dobrovíz vyhrála celkem suverénním způsobem III. třídu pod trenérským vedením Jana Jirase a Milana Krátkého a postoupila do OP Prahy západ po 11 ti letech.

Tedy od sezony 99/00 jsme působili až do tohoto ročníku v okresním přeboru a bohužel každý rok jsme hráli o záchranu. Krize se začala prohlubovat od listopadu 2000, kdy pan ing. Ladislav Krása všem oznámil, že se vzdává své funkce předsedy .

Od té doby byla téměř veškerá práce včetně vydávání zpravodaje navalena na ing. Luboše Krupičku, kterému pomáhali Jan Novák a Tomáš Lučan. Bylo jen otázkou času, kdy kdy to špatně dopadne. Oslabovalo se mužstvo odchody Petra Holoubka, Ondry Cvikra atd. a činnost výboru nazval sám Luboš Krupička "údržbou", ale nepřísluší se mi to hodnotit.

Každopádně všichni víme jak dopadla letošní sezona.Sestup je nepříjemný, ale není to tragédie. Je to bezesporu škoda, ale nyní je třeba konsolidovat kádr a systematicky pracovat,tak jako nedávno pan ing. Krása, aby to soukolí výbor, trenéři, hráči a sponzoři fungovalo a výsledky se pak jistě dostaví. Nadějí je pohled na děti, kterých tu po hřišti již dobrých 20 let tolik nepobíhalo.To je příslib do budoucna a všichni víme, že je životně nutné mládežnickou kopanou u nás udržet a podporovat.

Okrajově si jen dovoluji připomenout dlouhou a úspěšnou éru oddílu ledního hokeje, která skončila z ekonomických důvodů koncem osmdesátých let. Posledním předsedou oddílu byl, neklame li mě paměť Vašek Krupička.Víte dobře, že jsme celou řadu let měli dokonce dvě mužstva dospělé a žáky, posléze dorost. V poválečném období tu byl dokonce oddíl házené, ale to jen na okraj.Většinu těchto událostí adresně zaznamenali zapisovatelé jako Josef Krupička, František Říha či pan Václav Mařík, za což jim patří náš velký dík, neboť díky nim kus této historie zůstal alespoň na papíru.

Nemá cenu během dlouhého období, v podstatě osmasedmdesátiletého, vyzdvihovat některého hráče či činovníka nad ostatní. Jsme směs různých generací a názorů a každý z nás má v paměti někoho jiného.Těch živých si vážíme a alespoň touto cestou jim projevujeme vděčnost. A pevně věřím, že všichni ti jmenovaní i nejmenovaní , kteří již nejsou mezi námi, hledí na nás z toho červenobílého dobrovízského fotbalového nebe se shovívavostí a jistě i zvědavostí, jak se nám, jejich pokračovatelům daří plnit jejich odkaz. Spolu s hlubokou úctou, kterou osobně cítím, jim všem alespoň takhle Vaším i svým jménem děkuji za vše , co pro Sokol Dobrovíz udělali.